Sbírka
Počátky budování sbírek Galerie Benedikta Rejta jsou spjaty se vznikem a založením galerie v roce 1966. Její zakladatel Jan Sekera dal nově se formující sbírce jasně vymezenou profilaci a určil její budoucí charakter a směřování. Prozíravě se zaměřil na nové tendence v umění, především na neokonstruktivismus vycházející z geometrické abstrakce a konstruktivismu. Jádrem souboru se tak stala díla autorů jako Jan Kubíček, Milan Grygar, Jiří Hilmar, Hugo Demartini, Stanislav Kolíbal, Radoslav Kratina, Milan Dobeš, Václav Cigler či často spojovaní s neokonstruktivismem, Karel Malich a Václav Boštík.
Významnou část sbírky představuje malba lounských malířů, především trojice Zdeňka Sýkory, Vladislava Mirvalda a Kamila Linharta. Vedle jejich ikonických neokonstruktivních děl se zde nachází také méně známé krajinomalby, symbolicky výchozí bod tvorby všech těchto tří autorů.
Pozoruhodný je fond průkopníka nových médií Zdeňka Pešánka, z jehož tvorby se do současnosti zachoval pouze zlomek, obsahující vedle absolventské práce také jeho plány, modely, a vzácné původní plastiky.
Nejrozsáhlejší je sbírka prací na papíře, zahrnující také svitky Písní Emila Filly a jeho pozdní krajiny z okolí Peruce, kde působil poslední léta svého života. Rozsáhlé jsou také soubory kreseb Kamila Linharta, Jana Křížka, či fotografií Jiřího Tomana, Jaromíra Funkeho a Ladislava Postupy. Významné jsou dále kolekce kreseb od autorů jako František Muzika, Adolf Hoffmeister, Jan Konůpek, Josef Wagner, Josef Váchal, Vladimír Boudník, Zbyšek Sion, Jitka Svobodová, Michal Ranný, Vladimír Janoušek, Ladislav Novák, Vladimír Kokolia, či soubor koláží Jiřího Koláře, darovaný při vzniku galerie. Nejucelenější grafický soubor představují díla Františka Tichého, většími kolekcemi je dále zastoupen Emil Filla, Max Švabinský, Josef Váchal, František Kobliha, Vojtěch Preissig, Cyril Bouda, Josef Čapek, Jan Křížek, Jiří Toman, Bohuslav Reynek, Pravoslav Kotík, František Gross, Jiří Anderle, Jiří Sozanský, Vladimír Silovský, Zdeněk Seydl, Květa Pacovská, Vladimír Boudník a Jiří Balcar.
Sbírka Galerie Benedikta Rejta obsahuje také jednotlivá cenná díla autorů přelomu století a moderny Antonína Slavíčka, Jana Preislera, Jindřicha Pruchy, Václava Špály, Rudolfa Kremličky, Alfréda Justitze, Otakara Kubína, Františka Foltýna, Jindřicha Štyrského, Karla Teigeho či Jana Zrzavého. Sbírka obsahuje přes 18 000 sbírkových předmětů, z toho 7000 grafik, 4 500 kreseb, 3600 fotografií a k roku 2021 představuje zastoupení 1 312 autorů. Tento soubor uměleckých děl z depozitářů Galerie Benedikta Rejta patří svým obsahem k významným sbírkám v České republice ale má i výjimečné postavení v kontextu světového umění.
V pestrém zastoupení umělců, období, uměleckých projevů a médií sbírka nachází své ukotvení ve třech základních a zásadních etapách: Konstruktivní tendence, Lounská krajinářská škola a Dílo a sbírka Emila Filly.
Základní soubor sbírky Galerie Benedikta Rejta Konstruktivních tendencí, vznikl v zakladatelském období muzea mezi lety 1964–1972 a obsahuje to nejlepší z vrcholného období konstruktivně orientované tvorby v tehdejším Československu a částečně i v zahraničí. Sbírka je tak vybudována na základech špičkových děl, která dnes předčí i mnohem větší a významnější instituce.
Zdeněk Sýkora, Vladislav Mirvald a Kamil Linhart, kteří se spřátelili na gymnáziu, zůstali po celý život věrní svému rodišti – Lounům, a jsou proto dodnes známí jako skupina umělců nazývající se Lounská krajinářská škola. Svým uměním se zaměřovali na malování charakteristického kraje v okolí Loun. Stejně jako díla konstruktivních tendencí, stala se rovněž raná krajinářská tvorba této trojice základem sběratelského zájmu nově se formující sbírky GBR již od svého vzniku v šedesátých letech.
Umělec Emil Filla, který proslul zejména svou kubistickou tvorbou, strávil své poslední roky svého života na zámku Peruc, nedaleko Loun. Během období let 1947–1952 zde vytvořil více než 250 děl, ve kterých se převážně věnoval malbám okolní krajiny. Po nastolení komunistického režimu byla Fillova tvorbu diskreditována a pobyt na Peruci a úniky do přírody se mu tak staly jedinou útěchou v této složité době. GBR se stala hrdou opatrovnicí právě těchto děl posledních epochy Fillova života, stejně tak jako velké části jeho ojedinělé filantropické, etnografické a umělecké sbírky.
Digitální sbírku Galerie Benedikta Rejta můžete sledovat na portálu Ústeckého kraje. Na plné digitalizaci všech 18 000 uměleckých objektů stále pracujeme.
