Umění & duševní zdraví

Konference o nové roli umění v transformující se společnosti. 

Konference Umění a duševní zdraví přináší představení aktivit na poli umění, vzdělávání a kreativity – přispěvatelé z řad arteterapeutů, psychiatrů a pedagogických specialistů sdíleli zkušenosti z uměleckých projektů zaměřených na péči o duševní zdraví a psychickou vyrovnanost, výsledky neurovědeckých výzkumů a změnu role umění a kultury v transformující se společnosti.  Konference proběhla 18/10 v Národní knihovně a 19/10 v Galerii Benedikta Rejta. 

Idea konference vychází z výstavní trilogie KRÁSA – HRA – DUŠE pořádané v Galerii Benedikta Rejta věnující se spojení témat umění, vědy a well beingu. Trilogie reflektuje stav psychické nouze ve společnosti, dotýkající se všech generací. Společně s Národním ústavem duševního zdraví, konkrétně s Centrem pokročilých výzkumů mozku a vědomí profesora Jiřího Horáčka, přinesla výsledky vědeckých výzkumů a potvrdila, že percepce umění a krásy zásadním způsobem ovlivňuje procesy překonávání úzkosti a stresu a adaptace na změnu.

Konferenci pořádá Galerie Benedikta Rejta v Lounech v odborné spolupráci s Centrem pokročilých studií mozku a vědomí Národního ústavu duševního zdraví, v organizační spolupráci s Národní knihovnou ČR, za finanční podpory Ústeckého kraje a pod záštitou Ministerstva kultury ČR.

Na programu jsme se podíleli s institucemi a umělci z Národního ústavu duševního zdraví, 3. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, Psychiatrickou léčebnou Červený Dvůr, Národní knihovnou, GASK – Galerií Středočeského kraje, Institutem umění – Divadelní ústav, Společností pro kreativitu ve vzdělávání, Just Monkeys, Galerií arto.to v Uhelném mlýně, Sladovnou Písek, Kamilou Ženatou, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, Fyziologickým ústavem AV ČR, MUSICAL NUTRITION Ltd. a ZOHARO.

Další konference na téma pozitivního vlivu umění na lidskou duši proběhne na podzim roku 2025.  

Záznamy vybraných přednášek si můžete přehrát zde.

ANOTACE PŘÍSPĚVKŮ

Pátek 18/10, Národní knihovna v Praze, Klementinum

Umění a lidská kognice

Mgr. Dominika Grygarová, Ph.D., Národní ústav duševního zdraví a 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Jakou roli hrálo umělecké tvoření ve vývoji lidské kognice, tedy poznávací či „rozumové“ schopnosti člověka, z evolučního pohledu? Jakou funkci má umění pro lidskou kognici dnes? Jak to vše navíc souvisí s naší schopností hrát si? Na tyto otázky budou hledat odpovědi naše přednášky, které představí relevantní teorie i nové neurovědní nálezy. Přestože je umění spíše spojováno s emočními reakcemi – například estetickými prožitky, prožitky krásy či pocity pohnutí a emočního zasažení, zdá se, že význam umění pro kognitivní jsou neméně podstatné. Výklad bude inspirován kognitivně-vědním přístupem „embodied cognition“ (ztělesněná kognice), který umožňuje uvažovat o fenoménu umělecké tvorby a potěšení z hlediska vnímání umění v souvztažnosti s poznávacími procesy, které jsou podle této teorie hluboce zakořeněny v tělesné interakci s vnějším světem, a myšlení je tak přímo provázáno s tělesnou zkušeností a vnímáním. Příspěvek bude sledovat především vliv umění na kognitivní flexibilitu, která schopností adaptivního chování a myšlení, v reakci na proměnlivost a nejistotu prostředí, přispívá k adaptaci na stres a emoční regulaci, a tím celkově významně ovlivňuje duševní zdraví. Přednášky budou mimo jiné stavět na výsledcích neurozobrazovacího experimentu, uskutečněného v NUDZ, a dotazníkového experimentu, uskutečněného v Galerii Benedikta Rejta, který proběhl na loňské výstavě Krása.

Umění a environmentální enrichment

MUDr. Jiří Dvořáček, Ph.D., Psychiatrická léčebna Červený Dvůr

V posledních letech je neurobiologickými výzkumy bohatě a jednoznačně doloženo, že prostředí s konkrétními parametry umí reparovat duševní onemocnění i hardwarové škody v mozku a působí preventivně před rozvojem mnoha typů duševních poruch. V literatuře je tento koncept označován jako environmentální enrichment a jeho efektivita je popsána u laboratorních zvířat i u lidí. V příspěvku uvádíme, které parametry prostředí jsou pro tento efekt klíčové, popisujeme, co se pod vlivem „obohaceného“ prostředí odehrává v našem mozku na neurobiologické úrovni, a zamýšlíme se nad tím, jaké má umění možnosti takové prostředí utvářet. Některé umělecké činnosti a jejich případné výsledky mohou viditelně obsahovat podstatné znaky environmentálního enrichmentu. Pod pojem umění dnes spadá obrovské spektrum kreativních procesů a výsledků těchto procesů s velmi pestrým (až protichůdným) působením na člověka. V našem příspěvku se zaměřujeme jen na tu část umění, která by mohla mít potenciál hojivého efektu environmentálního enrichmentu a o tomto potenciálu diskutujeme. I zneklidňující umění má svou hodnotu, ale od těchto jiných hodnot nyní odhlížíme, v tuto chvíli nás zajímá jen „umění jako environmentální enrichment“. Mozek a prostředí tvoří jedno kontinuum (kvalita mozku je úzce spojena s kvalitou prostředí) a umění může být důležitým činitelem tohoto kontinua.

Biblioterapie v českých knihovnách

Mgr. Martina Košanová, Národní knihovna

Biblioterapie   je plánovaný čtenářský program, určený k usnadnění mobilizace pacientů, trpících duševními chorobami nebo emočními poruchami, pracující s knihami, vybranými na základě obsahu. Snaží se pozitivně ovlivnit psychosomatický stav léčeného člověka a posílit jeho psychickou odolnost a vyrovnanost. Samotná četba navíc pomáhá k rozvoji fantazie, tvořivosti, kritického myšlení či komunikačních dovedností. Jak mohou pomoci knihovny? Které a jak se biblioterapií zabývají? Autorka představí vlastní zkušenosti a Case Study z českých knihoven za posledních 10 let. 

DUŠE/VNĚ

Mgr. Karolína Šteffková, GASK – Galerie Středočeského kraje Kutná Hora

Lektorské centrum GASK představí cílovou skupinu GASK bez bariér, jejíž součástí je již několik let péče o duševní zdraví klientů Centra duševního zdraví, adiktologických klientů, klientů z domova s pečovatelskou službou, ale také pečujících, nebo rodin klientů. Na podzim roku 2023 se v GASK realizoval zatím největší projekt zaměřený na péči o duševní zdraví. Projekt DUŠE/VNĚ úzce spolupracoval s klienty Centra duševního zdraví, jeho zaměstnanci i pouličním umělcem Davidem Strauzzem. Nasvítil tak svět duše a umění jako už dávno propojený a komplexní krajinu, která má své příznivce i odpůrce, a záleží na každém z nás, zda se do tohoto světa ponoříme hlouběji a nalezneme v něm bezpečné místo pro naše pocity, kontemplaci a realizaci, anebo si zvolíme jinou, nám bližší cestu. Příspěvek se dotkne také nové stálé expozice Labyrintem, jejíž koncepci ovlivnily i předchozí zkušenosti se skupinou GASK bez bariér a narůstající počet návštěvníků v oblasti péče o duševní zdraví. 

Co odkrývá koncept well-beingu pro uměleckou (hudební) praxi?

PhDr. Lenka Dohnalová, PhD., Institut umění – Divadelní ústav

Období Covidu odkrylo některá specifika psychosociální a ekonomické situace umělců (například Zpráva pro EK 2023, L. Vermeersch a spol.). Téma well-beingu v té době už prošlo obdobím rozkvětu, v řadě zemí i politické implementace (M. Seligman, R. Layard atd.). Posléze také kritiky (E. Cabas, E. Illouz, W.Davies ad.). Vzhledem k monitorovanému nárůstu psychických poruch ve světě i u nás (WHO Mental Health Reports, v ČR R. Ptáček, M. Lukasová – NUDZ ad.), se koncentruje zájem odborné veřejnosti na zdokonalení výzkumných, diagnostických i terapeutických nástrojů, včetně sono a muzikoterapií, pro zlepšení a prevenci zdraví ve společnosti. Nárůst psychických a osobnostních poruch má řadu příčin, od výchovných a vzdělávacích až po podmínky práce a politicko-sociální vývoj. Umělci a umění se nacházejí na citlivé monitorující hraně stavu „duše“ i společnosti, která je aktuálně na hodnotovém „rozcestí“ mezi (post)modernistickým konceptem výkonnosti, sociálního inženýrství, globálních technologií, (neuro)marketingu a konceptem zpomalení, redukce potřeb, rezonance (v různém smyslu) a citlivé ekologie. Zvuk a hudba má v rámci uměleckých prostředků mimořádně silné postavení, co se týče vlivu na psychosomatiku i oživení a modelování emocí. Prezentace si klade v daném kontextu otázky rizik a perspektiv hudebních umělců i potenciálu a rizik zvuku a hudby jako „nástroje“ pro jednotlivce i společnost.

Štěstí ve škole: Kreativní učení jako nástroj well-beingu

MgA. Katarína Kalivodová ArtD., Společnost pro kreativitu ve vzdělávání

"Štěstí je... když zapomenete, že jste ve škole." /Neznámý autor/ Když se žáci těší do školy a nacházejí smysl v učení, jejich motivace se zvyšuje, zlepšují se vztahy, spolupráce, výkon   a minimalizuje se strach a stres. Kreativní učení skrz umění může být účinným nástrojem pro podporu well-beingu ve školním prostředí. Když se umělci stávají součástí vzdělávacího procesu, přinášejí nové perspektivy a inovativní metody, které mohou přetvářet školní prostředí a podpořit komplexní rozvoj dětí, rozvíjet jejich silné stránky a talenty. Příspěvek představí konkrétní příklady z praxe a programy Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání, která dlouhodobě pracuje s uměním a kreativním učením jako nástrojem rozvoje škol. 

Prevence kulturou – ověřování zahraniční praxe

Ing. Lucie Bučinová a Mgr. Jana Šrámková, Just Monkeys

Projekt Prevence kulturou se opírá o mezinárodní spolupráci s Danish National Centre for Art and Mental Health, kde jsou umělecké aktivity ověřeny jako funkční a účinné pro podporu budování psychické resilience, pro prevenci vzniku duševních onemocnění, jako nástroj k rozvoji socializace a předpokladů učení.  Cílem projektu je přenést tuto dobrou praxi do českého prostředí a modifikovat ji tak, aby odpovídala jeho specifikům. Prevence kulturou je aktivitou, která je zaměřená na vytvoření efektivního a bezpečného nástroje prevence a vzdělávání v oblasti duševního zdraví, duševní gramotnosti a socio-emočního učení skrze realizaci kreativního hraní pod vedením proškolených umělců. Realizujeme inkubační fázi projektu Prevence kulturou pod MPSV. Projektu udělila záštitu vládní zmocněnkyně pro lidská práva, Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková.

Může umění změnit šroubovici?

Mgr. Andrea Hoffman Nečasová, galerie arto.to v Uhelném mlýně

„Umění, ve formě vizuální, audio či jakékoliv jiné, má velmi unikátní komunikační a společenskou funkci a kvalitu. Hovoří s námi celistvě, a pokud jsme tomu otevřeni, tak se nás dotýká na všech úrovních vnímání a bytí, zejména na úrovni emoční, sociální a duchovní, tedy nejen na úrovni mentálního porozumění.“ Hranice mezi uměním a terapií může být velmi tenká. Tyto pojmy nechceme zaměňovat.  Dobré vizuální umění může rozvibrovat mysl, tělo i duši. V současné době se přehlcená a vykolejená polečnost, čelící nejasné, a ne optimistické budoucnosti, potýká s fenoménem křehkosti duševního zdraví víc než kdy jindy. Umění a interpretace umění mohou být jednou z cest, jak tuto křehkost zocelovat. Proč nevyužít tyto, již existující nástroje k tomu, abychom pomohli dosažení duševního zdraví naší civilizace? A jak to udělat? Umělci mají tykadla a jsou předběžci společenských událostí. Příspěvek sdílí zkušenosti galeristky z galerie arto.to v Uhelném mlýně s výstavou studentů AVU Sdílená blízkost a přiblíží edukativní projekt Umění mění myšlení. 

Sobota 19/10, Galerie Benedikta Rejta v Lounech

Jakou roli může sehrát galerie v tématu úzkostných stavů dětí a teenagerů? 

Ing. Adam Langer, Sladovna Písek

Sladovna Písek již delší dobu působí na poli umění a pedagogiky. Experimentuje a hledá různé cesty, jak pomoci společnosti v dnešní době. Významnou zkušeností na tomto poli bylo promítání filmu ve virtuální realitě Tmání a komponovaný program, který probíhal před i po filmu. Jak vnímá svět člověk s depresí? Co se děje v hlavě mladého člověka, který prožívá depresi? Existuje cesta, jak se z těchto stavů dostat ven? Mohlo by to jít třeba skrze hlas? Oceňovaný animovaný film ve virtuální realitě s autobiografickými prvky, který umožňuje, na chvíli zažít a pochopit… Hluboká a citlivá sonda, která neotřelým způsobem i ztvárněním otevírá aktuální téma. Tmání je 25minutový interaktivní film, který se ovládá hlasem a pohybem. Tento film citlivým způsobem, na základě osobní zkušenosti autora, zpracovává téma deprese a přináší divákům důležité poselství a osvětu o této psychické nemoci.

Moje boty, tvoje boty – transgenerační přenos traumatu 

Ak. mal. Kamila Ženatá, Kampus Hybernská – HYB4 Galerie

Kamila Ženatá vyzvala osm umělkyň a jejich dcery ke generačnímu dialogu, který zkoumal emoční odkaz jejich rodů. Galerie A v HYB4 se proměnila v byt rozdělený do několika pokojů – a v každém z nich se odehrával příběh, který vytvořila „rodinná sestava“ autorek. Záznamy vzpomínek, mapy krajiny vědomí a nevědomí, abstrakt emocí a snů, zpracovávání rodových příběhů a linií, předávaných z generace na generaci ženami: babičkami, matkami, dcerami, vnučkami... Výstava Moje boty, tvoje boty byla smírčím rituálem svého druhu.

Workshop Tajemství lidského vnímání

Veronika Rudolfová a Kristýna Malenínská, Národní ústav duševního zdraví

Interaktivní workshop se zaměří na naše vnímání okolního světa. Ponoříme se do fascinujícího světa iluzí a jejich vlivu na lidské vnímání. Iluze, které nás často klamou a zpochybňují naše smysly, odhalují zajímavé skutečnosti o tom, jak náš mozek zpracovává informace získané z okolního světa. Během workshopu se seznámíte s různými druhy iluzí – od optických a sluchových, pro odvážnější účastníky budeme mít i ukázky chuťových či hmatových iluzí. Budeme si také hrát s kognicí a vnímáním okolního světa pomocí našich smyslů. Můžete si vyzkoušet například svou schopnost orientace v prostoru a v čase a další jednoduché hry a testy. Workshop je určen pro všechny, kteří chtějí lépe porozumět tomu, jak funguje lidské vnímání, a prozkoumat hranice mezi skutečností a iluzí.

Paleoarcheologie estetické zkušenosti

prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA, Národní ústav duševního zdraví, Centrum pokročilých studií mozku a vědomí a 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Klinika psychiatrie a lékařské psychologie

Neuroestetika se zabývá kognitivními, neuronálními a evolučními mechanismy, které podmiňují prožitek uměleckého díla. Počátky těchto snah jsou spojeny s vizuálním uměním, dnes se však dynamicky rozvíjí i výzkum změřený na hudbu, tanec či literaturu. Evoluční uvažování o umění a estetickém prožitku vychází z předpokladu, že estetická zkušenost vznikla spolu s jinými lidskými schopnostmi jako evoluční výhoda, která plní svůj specifický účel. Jelikož umělecká tvorba je lidskou praxí, která je pro člověka charakteristická od paleolitu až dodnes, je jen těžko myslitelné, že by neplnila pro člověka důležitou funkci. Ve sdělení bude představen přístup propojující neurovědní, antropologické a paleoarcheologické poznatky dokumentující původ a vývoj estetické zkušenosti v období posledních několika desítek tisíc let. Na základě shrnutí paleolitických jeskynních maleb a objektů bude dokumentována interakce mezi neurobiologickými a kulturními vlivy, které vedly ke vzniku umění.  

Musical nutrition – Hudební terapie

Julene Siddique, MUSICAL NUTRITION Ltd., Velká Británie

Společnost MUSICAL NUTRITION, zastoupená její zakladatelkou, hudební skladatelkou a výzkumnicí Julene Siddique ze Spojeného království, představí metodu hudební terapie “musical nutrition” a její konkrétní výsledky v praxi, především při práci s dětmi a mládeží. Cílem autorů metody je umožnit dětem a dospívajícím s diagnostikovanými psychickými poruchami nejen přežívat, ale i prospívat. Při řešení přesahu ve vztahu deprese a závislosti se ve své praxi zabývají vlivem interaktivní hudby a pohybu na rozvoj mozku v raném věku dítěte (tzv. preventivními opatřeními). Rovněž pracují se zážitkovou hudební terapií při léčbě deprese a při rozvíjení dovedností pro životní odolnost prostřednictvím autentického vyjadřování. „Musical nutrition“ pracuje s prověřenými metodami a navrhuje postupy, jak je integrovat, učinit je interaktivnějšími, prožitkovými a jak hodnotit jejich účinnost. Vytváří digitální adaptace, nástroje a imerzní zážitky. V prezentaci se přednášející podělí o své prototypy a pilotní projekty a upozorní na výzvy a příležitosti v oblasti hudební terapie budoucnosti. 

Workshop ZOHARO

MgA. Kateřina Zochová

Cílem harmonizačních dílen s nástroji Zoharo je pomocí hudby zjemnit naše vnímání a nechat na sebe působit její blahodárné účinky. Hudební nástroje Zoharo jsou intuitivní, laděné tak, že na ně velmi rychle umí hrát každý. Stačí mít otevřené uši, chuť objevovat a hrát si.  Při výběru tématu jednotlivých dílen se inspiruji tím, co se právě v širším měřítku odehrává kolem nás, v jaké části roku se nacházíme a jaká témata k nám souběžně s cykly přírody přicházejí. Společně potom zkoumáme, jak mohou souviset s naším vnitřním prožíváním. Další inspirací jsou mi příběhy, pohádky a písně, které prohlubují vztah k přírodě a k Zemi.

Workshop Anatomie hry

MgA. Kateřina Melenová, Galerie Benedikta Rejta v Lounech

Konferenci uzavře workshop, při kterém budeme pozorovat hru i hráče z různých úhlů pohledu. Kateřina Melenová bude hráčům průvodcem po herním plánu HRY, kterou GBR vydala u příležitosti stejnojmenné výstavy, ale i po cestě za vzrušujícími otázkami: Je hod náhoda? Mohou naše rozpoložení či přesvědčení měnit průběh hry? Určují naše očekávání a interakce výsledek? Dokážeme se naladit na spoluhráče? Dokážeme mu přát a důvěřovat, nebo je v nás soupeření zakořeněno hlouběji, než si představujeme? Co zažíváme při výhře? Jak aplikovat herní principy v realitě? Věříme, že odpovědi budou pro všechny zúčastněné stejně vzrušující. Deskovou hru, vycházející z principu staroindické posvátné hry Líla, připravily Lucie B. Šiklová a Kateřina Melenová. Významově ji upravily tak, aby byla bez dlouhých výkladů srozumitelná i pro „západního” člověka. Grafickou podobu pro ni vytvořil výtvarník a hudebník Ondřej Smeykal.