Společná prezentace děl bratrů Dalibora a Ivana Chatrného ve spojení s aktuálními intervencemi Štěpána Málka.

 

Ivan a Dalibor Chatrní přinesli do světa umění druhé poloviny minulého století nové přístupy a způsoby, jak přemýšlet o tvorbě a vnímání uměleckých děl. Snažili se prolomit hranice mezi tím, co je považováno za „tradiční“ a tím, co bylo nové, neotřelé a inspirující.

 

Ivan přivedl diváky k přemýšlení o prostoru a pohybu, Dalibor navíc ukázal, jak moc může být jazyk a koncept důležitý v umění. Nebáli se experimentovat, a to je dělalo jedinečnými. Společný dialog děl bratrů Chatrných je ve výstavě prezentován bezmála stovkou prací čistě ze sbírek Galerie Benedikta Rejta.

 

Současný výtvarník Štěpán Málek, člen Klubu Konkretistů KK3, hudebník a básník, ve svém výtvarném projevu navazuje na dialog Chatrných a přináší novou perspektivu v hledání a zpochybňování prostorové geometrie. Svým osobitým přístupem přináší úvahy o alternativách a zároveň poukazuje na to, jak je v dnešní době tvorba konkretistů stále aktuální.

 

 

Připravovanou výstavou v Lounech zahajujeme sérii výstav ke 100. výročí narození Dalibora Chatrného, která bude pokračovat v roce 2025 napříč galeriemi v České republice.

Celorepublikový výstavní projekt vznikl ve spolupráci s Klubem Konkretistů KK3 v Hradci Králové, www.kk3.eu. Sledujte stránku Chatrný 100 .

                                                                      

 

Dalibor Chatrný – Linie a prostor

Dalibor Chatrný (1925–2012) byl jednou z nejvýraznějších postav experimentálního umění v Československu. Ve svých cyklicky komponovaných dílech zkoumal kontrasty a paradoxy – vztah mezi iluzí a realitou, dvojrozměrnou a trojrozměrnou reprezentací, pravidelností a náhodou, vizuální podobou slov, či principem symetrie a zrcadlení. To vše s ohledem na problematiku prostředí, které nás dennodenně obklopuje. V lounské výstavě jsou zastoupena jeho ikonická díla, která zkoumají vztah mezi obrazem a fyzickým prostorem. Série horizontálních a vertikálních linií zrcadlících se ve vystavených dílech vytváří jakýsi vizuální kód, který nabízí divákovi možnost aktivní interpretace.

 

Ivan Chatrný – Poezie struktury

Na rozdíl od svého bratra, který pracoval s prostorem a fyzickými intervencemi, se Ivan Chatrný (1928–1983) soustředil především na práci s tvarovou strukturou a kompozicí. Jeho tvorba se pohybuje na pomezí konkrétní a vizuální poezie, mezi řádem a intuicí, jejíž hlavními výrazovými prostředky byla mimo jiné experimentální grafika nebo koláž. Ve svých dílech často využíval opakování motivů a rytmizaci grafických prvků, čímž vytvářel dynamické vizuální skladby. Jeho práce vycházejí z principů konstruktivismu, minimalismu a konkrétní poezie, ale zároveň mají silný osobní rukopis a estetickou citlivost. Způsob práce Ivana Chatrného je charakteristický přesnými kompozičními pravidly a analytickým přístupem – zkoumal možnosti grafického a jazykového vyjádření, pracoval s tvarovou strukturou jako s výtvarným materiálem a hledal nové způsoby jeho vizuální artikulace. Vzhledem k okolnostem doby nebylo jeho dílo za života široce prezentováno, dnes je však považováno za klíčovou součást českého konceptuálního a vizuálního umění druhé poloviny 20. století.

 

Štěpán Málek – Rozhovor napříč časem a prostorem

K dialogu konstruktivní tvorby Dalibora a Ivana Chatrných z přelomu 60. a 70. let minulého století, se v souzvučném tónu připojuje hlas Štěpána Málka (*1966). Intermediální umělec, hudebník, básník a člen Klubu konkretistů KK3, svým dílem přináší novou perspektivu, která spojuje historické souvislosti s aktuálními tendencemi. Málkova tvorba je minimalistická, typická čistou geometrií a barevností za využití nalezeného materiálu. Odstřižky, zbytky a „odpadky“ dekonstruované v jednotlivé, mnohdy na první pohled nesourodé elementy, Málek v ploše organicky vrství, systemizuje a opět je za pomoci linie, barvy či tvaru spojuje a utváří v prostor.